Ve středu 8. května jsme využili volna státního svátku a šli jsme se s badatelským kroužkem podívat na Lesnovské mokřady, jak se probouzí příroda. Kromě pozorování obojživelníků jsme měli v plánu také měřit kvalitu vody ve Stříbrném potoce a ve zdejších tůňkách. Začali jsme ve studánce, kde Stříbrný potok pod Šacberkem pramení. Změřili jsme teplotu vody, pH, elektrickou vodivost a ppm. Studánku jsme také vyčistili. Další měření jsme opakovali i na dalším toku potoka a ve všech tůňkách a rybníčcích, kterými Stříbrný potok protéká. Pan Maštěra ze spolku Mokřady, ochrana a management nám svěřil tato měření, jejichž cílem je zjistit, jak se mění napájení tůněk po revitalizaci Stříbrného potoka. Některá měření nás docela překvapila, například voda ve studánce je díky vysoké vodivosti pravděpodobně vývěrem důlní vody ze staré dědičné štoly z doby středověké těžby stříbra. Jiná měření napovídala, že někde dochází k průsakům hrází. Měření chceme opakovat několikrát ročně po dobu několika let. 
Zároveň jsme v tůňkách a v jejich těsném okolí mohli pozorovat mnoho zajímavých organismů, z obojživelníků jsme viděli například rosničku, skokana ostronosého, skokana hnědého, skokana krátkonohého a ropuchu obecnou. Z dravců jsme zahlédli vzácného dravce motáka pochopa a kachnu potápku malou. Zajímavý byl i nález pavouka lovčíka s kokonem a z hmyzu jsme nalovili početné nymfy vážek, jepic a larvy vodních brouků potápníka a příkopníka. Zcela náhodou jsme u tůněk potkali i pana Maštěru, který tu zrovna prováděl odchyt čolků a předvedl nám živolovnou past vrš, do které se čolci chytají, aby se pak mohl na lokalitě potvrdit jejich výskyt a přibližná početnost. Také jsme si prohlédli v akváriu nachytané malé líny a slunky, které byly vysazeny do menšího rybníčku. Slunka je drobná rybka, která dnes rychle mizí z české přírody, protože jí vytlačuje zavlečená a invazivní střevlička východní. Této rybce také nesvědčí chemické znečištění vody zemědělskými hnojivy. 
Přesvědčili jsme se, že i relativně malá změna v krajině, kterou bylo vykopání několika tůní v nedávné době, může přírodě skutečně pomoci a poskytnout útočiště ohroženým druhům. A byli jsme také rádi, že i my máme na tom zásluhu, protože zdejší tůňky pomáhali budovat před třemi lety i někteří žáci naší školy.