Od začátku školního roku jsme v humanitním semináři zpracovávali projekt Příběhy našich sousedů, abychom se dozvěděli o životních příbězích pamětníků. Začali jsme hledáním ochotného pamětníka, který by nám pověděl svůj životní příběh, což bylo docela obtížné. Rozdělili jsme se do dvou skupin, každá skupina zpracovávala příběh jednoho z nich. Museli jsme se naučit, jak správně zdokumentovat příběh pamětníků, aby byl co nejkvalitnější. V každé skupině jsme si rozdělili práci, domluvili čas a datum nahrávání s pamětníkem. S sebou jsme si vzali funkční kameru, sluchátka a diktafon. Po úspěšném nahrávání jsme se mohli pustit do stříhání záběrů, abychom zestručnili celé dvě hodiny mluvení do pěti minut. Stříhání nám zabralo několik hodin nepřetržité práce, ale nakonec jsme oba příběhy zpracovali stručně a poutavě. První skupina zpracovala příběh paní Cerhové ve stylu deníku a druhá skupina zpracovala příběh paní Šoulákové jako vyprávění s trochou animace. Jako součást semináře jsme v kině Dukla měli workshop s panem Bauerem, kde nás lépe seznámil se střihem a editací videa. Mezi stříháním někteří žáci sepisovali jednotlivé příběhy do wordového dokumentu. Jakmile bylo vše hotové, obě dvě skupiny se začaly věnovat práci na prezentaci, kterou pak prezentovali na radnici před porotou a žáky ostatních škol. Tento projekt nás naučil, abychom měli větší ohled na ostatní, protože nevíme, čím si v životě prošli. 
         „Každý by měl svůj život prožít tak, aby se za něj nemusel stydět.“

Žáci 9. B