V pátek 29. března nás čekal další výjezd badatelského kroužku, tentokrát na hájenku Černé lesy u Brtnice. Zde nás už čekala naše kamarádka Celie a skupinka dětí a studentů z Prahy, která přijela těsně před námi. Během našeho pobytu jsme měli možnost si na hájence vyzkoušet, jak se rozdělává oheň v kamnech, jak se do nich přikládá a jak se vaří na plotně z vlastních zásob. Především jsme se zde ale po roce znovu sešli, abychom na loukách u Uhřínovic vykopali další tůňku pro obojživelníky.
V sobotu jsme po snídani vyrazili do Uhřínovic, kde už nás očekával pan Maštěra ze sdružení Mokřady - ochrana a management. Rozdal nám rýče a vydali jsme se na lokalitu, kde jsme už loni na jaře vykopali dvě menší tůně. Byli jsme docela překvapeni, jak tůně nádherně splynuly s přírodou, jakoby tu byly odjakživa. Místní hospodář postavil i krásnou novou studánku Nikolku, která má nyní díky zadržení vody v okolních tůních dost vody i v létě. Do tůněk se teď zjara už začali stahovat první obojživelníci k rozmnožování, nám se podařilo zahlédnout skokana hnědého a ropuchu. A také jsme byli rádi, že tůňky vydrželi bez následků loňskou červnovou přívalovou bouřku, která vyplavila například nedalekou Brtnici. Pustili jsme se do hloubení další tůně a hned bylo jasné, že si to pořádně užijeme. Hladina spodní vody byla blízko povrchu a jáma se hned začala zaplavovat. Čím hlouběji jsme se prokopávali, tím více jsme se bořili do řídkého bahna a vzápětí nastala pravá bahenní euforie, jak je patrné z přiložených fotografií. No řekněte, kde se dnes můžete zadarmo zašpinit od bahna od hlavy k patě a ještě být za to pochváleni. Chladivou bahenní lázeň nám zpříjemňovalo krásné teplé jarní počasí a nedaleký ohníček. Největší otužilec Tyrkys z pražské skupiny se v sousední hlubší tůni dokonce rovnou vykoupal.
Zbytek času jsme využili k biologickému průzkumu lokality a nachytali si různé zajímavé bezobratlé živočichy, které nám naši mladí odborníci z Prahy vzápětí pomohli určit. Někdo poprvé v životě viděl například drvodělku, maloočku smaragdovou, střevlíka zrnitého, žlaznatku čtyřskvrnnou, vlahovku narudlou, larvy jepic, šidélek, komárů, vážek a vodních brouků, klopušku, drabčíka, majku, úzkoštítníka, zemivku, štírka, vrásenku okrouhlou, babočku bílé C, babočku osikovou, admirála a mnohé další. Po návratu na hájenku čekalo naší skupinku vaření večeře a náš speciální eintopf a pepína sklidily zasloužený úspěch.
Na neděli si studenti z Prahy připravili naprosto originální hru z prostředí devonského prvohorního oceánu. Proměnili se v obrovské desetimetrové pancířnaté ryby Dunkleostheus a začali lovit ostatní. Hra simulovala evoluci, moc nás bavila a čas rychle utíkal. Jenže bylo nutné ještě uklidit hájenku, sbalit věci a vyrazit na cestu do Brtnice. Zde jsme se rozloučili s pražskou partou, která odjížděla dříve. Nám zbyl před odjezdem do Jihlavy ještě trochu čas, proto jsme se zašli ještě podívat s Patrikem na zahradu jeho dědy. Pomohli jsme mu posbírat větve a udělali jsme z nich úkryt pro drobné živočichy v koutě zahrady. A tím jsme náš výjezd badatelského kroužku spojený s pomocí přírodě zakončili a už teď se těšíme, až budeme moci naše celoroční snažení prezentovat při přírodovědné soutěži Zlatý list, která nás čeká po Velikonocích. Držte nám palce!
Základní škola Otokara Březiny, Jihlava, příspěvková organizace
„Žák není nádoba, kterou je potřeba naplnit, ale pochodeň, kterou je potřeba zažehnout.“ (Sokrates)